Kostel Narození sv. Jana Křtitele

Vznik kostela sv. Jana Křtitele v Úterý je obestřen nejasnostmi. Neexistuje žádný věrohodný pramen, podle kterého by se mohl vznik kostela datovat. Bezpečně doloženou existenci kostela i s farou máme ze série čtyř listin vydaných v roce 1233 a jsou tedy spolehlivým dokladem existence Úterý, včetně farního kostela. Také z nich jasně vyplývá patronátní právo tepelského kláštera nad úterskou farností, které zůstalo až do dnešních dnů, s výjimkou let 1948-91. V roce 1694 podlehla velká část městečka požáru, včetně kostela sv. Jana Křtitele. Následující léta byla proto věnována nové výstavbě Úterý.

Kostel byl postaven podle plánů významného barokního architekta Kryštofa Dienzenhofera (1655-1722). Samotnou stavbu vedl podle jeho plánů Wolfgang Braunbock, stavitel, který ještě po Dienzenhoferově smrti vedl jeho stavitelskou školu. Obraz sv. Jana Křtitele umístěný na hlavním oltáři, je dar opata Reitenbergera, který ho v roce 1857 věnoval kostelu. Autorem tohoto obrazu je tyrolský malíř J. Arnold. Opat Reitenberger, úterský rodák a zakladatel Mariánských Lázní, byl velmi významným mecenášem úterského kostela. V průběhu 20. století prožila úterská farnost zásadní úbytek věřících, který byl ovlivněn odsunem původního německého obyvatelstva, příchodem pravoslaví vyznávajících Volyňských Čechů po druhé světové válce a následně komunistickým převratem v roce 1948. V padesátých letech 20. století se kostel stal majetkem státu. Po listopadu 1989 se obnovil patronát tepelského kláštera nad úterským kostelem (mnišské řády byly v roce 1949 zrušeny), bohoslužby se konají jedenkrát týdně a dochází na ně v průměru devět věřících. V devadesátých letech prošel kostel zásadními stavebními úpravami, které inicioval Obecní úřad v Úterý a financoval z větší části stát z fondu na opravu památek.

Mimořádně cenné varhany v kostele sv. Jana Křtitele byly vyrobeny kolem roku 1720 a pocházejí pravděpodobně z dílny loketského varhanáře Johanna Leopolda Burkhardta. Dříve byl jako jejich stavitel uváděn úterský varhanář František Prokop Nolli. V 18. a 19. století byly varhany průběžně opravovány a částečně také přestavěny, v 2. pol. 20. stol. postupně zchátraly do zcela nehratelného stavu. Díky grantu z Norských fondů a příspěvkům řady dárců se v letech 2009-11 podařilo zásluhou občanského sdružení Bart (vzniklo v Úterý v roce 2000) provést jejich kompletní rekonstrukci, která byla svěřena varhanáři Rudolfu Valentovi. Obnovením historického hracího stolu byla nástroji navrácena jeho původní podoba.

Církevní památky jihozápadních Čech očima příznivců festivalu Musica sacra

Úterý, kostel sv. Jana Křtitele

V současné koncepci Evropského hudebního festivalu EUROPAMUSICALE "Musica sacra 2015" je programové zaměření také obohaceno o spolupráci s nadšenými příznivci festivalu Musica sacra. Cílem tohoto spojení se stalo oživení tradice barokní duchovní hudby regionu. V církevních památkách regionu, kde se budou konat koncertní vystoupení festivalu Musica sacra 2015, budou vystaveny fotografie nejen žáků a studentů škol z podporovaného regionu s tematikou, která je inspirována barokní duchovní hudbou, oživením kultury a historického propojení sakrálních památek se současnou realizací hudební produkce, ale i příznivců festivalu Musica sacra.

Představujeme sérii fotografií, jejichž autorem je Ing.Jan Bařtipán

Výstavu vybraných fotografií je možno shlédnout na místech realizace koncertů dle programu festivalu

18/07, 19.30

ÚTERÝ

Kostel Narození sv. Jana Křtitele

J.C.F.Fischer: Ariadne musica – českoněmecký poutník a hudební legenda na předních barokních varhanách jihozápadních Čech

Kostel Narození sv. Jana Křtitele

Aktuálně

Partneři